2026-10-15 · věk 10-17 · 30 minut · easy
Video, kde slavný youtuber říká něco, co nikdy neřekl. Fotka spolužáka, která nikdy nevznikla. Děti se s obsahem z AI setkávají denně a nejlepší ochrana není zákaz, ale rozhovor. Průvodce pro rodiče: co říct, jak to s dítětem vyzkoušet a co dělat, když se falešná fotka týká přímo jeho.
Vytvořit realistickou fotku nebo video člověka, který nic takového nikdy neudělal, dnes zvládne kdokoli s telefonem. Takovému obsahu se říká deepfake. Většinou jde o vtipy a memy, někdy o podvody (falešná reklama se slavnou osobností) a někdy o šikanu — upravená fotka spolužáka, která koluje ve skupině.
Děti tyhle věci vidí dřív než my. Zakázat je nejde. Funguje rozhovor, ve kterém se dítě naučí dvě věci: nevěřit všemu, co vidí, a říct dospělému, když se něco děje.
Nezačínejte přednáškou. Začněte zvědavostí:
Poslouchejte víc, než mluvíte. Děti často vědí víc, než čekáme — jen o tom s námi nemluví.
Nejlepší způsob, jak dítě naučit, že obrázek může lhát, je vyrobit spolu jeden falešný — neškodný. Otevřete ChatGPT nebo Gemini a zadejte:
Vytvoř realistickou fotku: pes v kuchařské čepici peče palačinky v obyčejné české kuchyni, ranní světlo, focené mobilem.
Pak se dítěte zeptejte: „Kdybys tohle viděl na internetu, poznal bys, že to není pravda? Podle čeho?“ Hledejte spolu stopy: divné prsty, rozmazané nápisy, příliš dokonalé světlo, věci, které nedávají smysl.
Důležité: nikdy spolu nevyrábějte fotky skutečných lidí — ani kamarádů, ani slavných osobností. Vysvětlete proč: ten člověk nedal souhlas a fotka mu může ublížit.
Naučte dítě jednoduchý postup. Můžete si ho spolu napsat na papír:
1. Kdo to zveřejnil? Známý zpravodajský web, nebo neznámý účet? 2. Píšou o tom i jinde? Velká zpráva bývá na více místech. 3. Nevypadá to příliš dokonale nebo divně? Ruce, uši, text v pozadí, stíny. 4. Chce to, abych se rychle naštval nebo něco koupil? Podvody hrají na emoce. 5. Můžu se zeptat dospělého? Vždycky.
U videí pomáhá ještě jedno: pozorně sledovat ústa a zuby. Synchronizace řeči a obličeje je u falešných videí často trochu mimo.
Tohle je situace, na kterou je lepší být připravený:
„To, že něco vypadá jako pravda, ještě neznamená, že je to pravda. A když uvidíš něco, z čeho máš divný pocit, přijď za mnou. Nebudu se zlobit — budu rád, že jsi přišel.“
Víc o tom, jak s dítětem ověřovat informace, najdete v článku AI a pravda — jak poznat, co je správně?
Článek je určen rodičům dětí od 10 let. Pokud vznikne falešná intimní fotka nebo video dítěte, nejde o žert, ale o vážnou věc: nesdílejte ji dál ani jako důkaz, uložte si odkazy a obraťte se na Policii ČR a na linku bezpečí (116 111) nebo poradnu E-Bezpečí (www.e-bezpeci.cz).